|
|
Určení levo-pravé asymetrie těla u obratlovců
Vrúbel, Matěj ; Soukup, Vladimír (vedoucí práce) ; Fabian, Peter (oponent)
Levo-pravá tělní osa je vedle osy dorso-ventrální a antero-posteriorní dozajista důležitou, ale zároveň nejvíce opomíjenou tělní osou bilaterálně symetrických živočichů. Asymetrické rozložení vnitřních orgánů podél této osy je životně důležité pro mnoho zástupců živočichů. U obratlovců dochází k ustavení této asymetrie v relativně časných embryonálních stádiích. Zásadní úlohu v tomto procesu má organizátor, který zodpovídá za správné ustavení levo-pravé tělní osy. Tento organizátor se u různých skupin obratlovců nachází na různých místech těla, a až na výjimky jsou tvořeny buňkami s pohyblivými ciliemi, které vytváří v organizátoru jednosměrný levotočivý proud extracelulárních tekutin. Tento proud je pravděpodobně vnímán buňkami, které obklopují levou stranu organizátoru. Tyto buňky reagují na výše zmíněný mechanický stimul spuštěním Nodal signální dráhy. Takto spuštěná signální kaskáda ústí v levostrannou expresi genu Pitx2, který specifikuje levou část embrya. V současné době se ukazuje, že úloha Nodal signální dráhy v určení levo-pravé asymetrie není společná jen obratlovcům, ale pravděpodobně i všem bilaterálně souměrným živočichům. U skupin obratlovců, kde chybí proud extracelulárních tekutin při určení levo-pravé asymetrie, je toto zajištěno alternativním způsobem. Tím je kupříkladu migrace...
|
|
|
Organizátor levo-pravé asymetrie těla paprskoploutvých ryb
Kupková, Anežka ; Soukup, Vladimír (vedoucí práce) ; Krylov, Vladimír (oponent)
Levo-pravá asymetrie těla se vyskytuje napříč řadou organizmů, a to od bezobratlých až po obratlovce, pro které je typická především asymetrie vnitřních orgánů. Tyto nesouměrnosti se ustanovují již v raných fázích embryonálního vývoje prostřednictvím dočasných struktur nazývaných jako organizátory levo-pravé asymetrie. U paprskoploutvých ryb je nejlépe prostudovaný organizátor u skupiny Teleostei, tzv. Kupfferův váček. Jedná se o dutou strukturu, která je tvořena monociliárními buňkami. Řasinky těchto buněk rotují a svým pohybem generují levotočivý proud extracelulární tekutiny. Tok tekutiny následně umožňuje indukci Nodal signalizační kaskády, která je zodpovědná za levo-pravou orientaci orgánů, a u obratlovců je považována za evolučně konzervovanou. Hlavními účastníky této dráhy jsou faktory Nodal, Pitx2 a Lefty. U ne-teleostních skupin paprskoploutvých ryb se namísto Kupfferova váčku nachází organizátor nazvaný jako střešní deska gastrocoelu, který je více podobný organizátoru obojživelníků a zřejmě je původní pro paprskoploutvé ryby. Tato bakalářská práce pojednává o vzniku a funkci Kupfferova váčku, dále popisuje Nodal signalizační kaskádu, která je tímto organizátorem iniciována, a rovněž porovnává Kupfferův váček s organizátorem ne-teleostních skupin ryb.
|
|
| |
|
|
Role kurátora v podmínkách současného českého umění
Pechová, Gabriela ; Půtová, Barbora (vedoucí práce) ; Hoftichová, Petra (oponent)
Bakalářská práce se snaží objasnit úlohu kurátora současného umění v kontextu české umělecké scény. Za účelem dosažení tohoto záměru je postava kurátora zasazena do širšího rámce. Práce začíná popisem historických událostí, které vedli ke vzniku této profese a jež ovlivnily její vývoj do současné podoby. Klíčové je rozdělení kurátora na dva typy, kurátora jako zaměstnance výstavní, potažmo sbírkotvorné instituce a kurátora pracujícího nezávisle, které se odehrálo ve druhé polovině 20. století. Tento fakt je rozhodující pro určení přesné pracovní náplně kurátora. Této problematice a také popisu prostředí, ve kterém se kurátor v současnosti pohybuje, je věnována jedna z kapitol. Prostor je poskytnut také rozboru některých faktorů, lidských a technických, které práci kurátora přímo i nepřímo ovlivňují. Text je uzavřen kapitolou o možnostech vzdělávání se v oboru kurátorství, a to nejen na území České republiky, ale i v zahraničí. Klíčová slova: kurátor, současné české umění, zprostředkovatel, organizátor, manažer
|
|
|
Totalita LARPu
Kloudová, Erika ; Vaněk, Vojtěch (oponent) ; Klodová, Lenka (vedoucí práce)
Ve své práci jsem se soustředila na možnost rozvinutí LARPu z hlediska participace a performance. Dále se zaměřuji na návaznosti jednotlivých her (segmentů) a možnosti propojení různorodých, již existujících, žánrů LARPu. V této sérii her je nejvýraznější z žánrů právě politický LARP, jehož politický náboj se prolínal ostatními žánry LARPu v rámci mé práce.
|
|
|
Trestněprávní postih organizátora trestného činu
Brandtner, Anna ; Pelc, Vladimír (oponent)
01 Trestněprávní postih organizátora trestného činu Abstrakt Tato práce se zaměřuje na jednu z modalit účastenství - na organizátorství. Ustanovení § 24 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku uvádí organizátorství na prvním místě, čímž naznačuje, že jde o nejzávažnější z forem účastenství. Organizátorství je zároveň formou účastenství, která je zcela specifická pro český právní řád. Zahraniční právní úpravy často pojímají osobu, která trestný čin zosnuje či řídí, jako pachatele činu. Cílem diplomové práce bylo předně komplexně pojednat o organizátorovi trestného činu, zhodnotit důvodnost časté kritiky jeho řazení mezi účastníky trestného činu a podat návrh, jak by bylo de lege ferenda vhodné upravit tento právní institut. Diplomová práce je rozdělena do sedmi kapitol, z nichž první tvoří úvod a poslední závěr. První obsahová část této práce se věnuje teoretickým základům účastenství. Stručně popisuje možné přístupy k pachateli trestného činu a základy unitárního a diferencovaného systému, včetně jejich výhod a nevýhod. Smysluplnost diferencovaného systému záleží na úspěšném oddělení osob, které se na trestném činu podílejí klíčovým způsobem, od osob vedlejších. Následující kapitola se zaměřuje na skutkovou podstatu organizátorství, především na jeho subjektivní a objektivní stránku, a...
|
|
|
Trestněprávní postih organizátora trestného činu
Brandtner, Anna ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
01 Trestněprávní postih organizátora trestného činu Abstrakt Tato práce se zaměřuje na jednu z modalit účastenství - na organizátorství. Ustanovení § 24 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku uvádí organizátorství na prvním místě, čímž naznačuje, že jde o nejzávažnější z forem účastenství. Organizátorství je zároveň formou účastenství, která je zcela specifická pro český právní řád. Zahraniční právní úpravy často pojímají osobu, která trestný čin zosnuje či řídí, jako pachatele činu. Cílem diplomové práce bylo předně komplexně pojednat o organizátorovi trestného činu, zhodnotit důvodnost časté kritiky jeho řazení mezi účastníky trestného činu a podat návrh, jak by bylo de lege ferenda vhodné upravit tento právní institut. Diplomová práce je rozdělena do sedmi kapitol, z nichž první tvoří úvod a poslední závěr. První obsahová část této práce se věnuje teoretickým základům účastenství. Stručně popisuje možné přístupy k pachateli trestného činu a základy unitárního a diferencovaného systému, včetně jejich výhod a nevýhod. Smysluplnost diferencovaného systému záleží na úspěšném oddělení osob, které se na trestném činu podílejí klíčovým způsobem, od osob vedlejších. Následující kapitola se zaměřuje na skutkovou podstatu organizátorství, především na jeho subjektivní a objektivní stránku, a...
|
|
| |
|
|
Role kurátora v podmínkách současného českého umění
Pechová, Gabriela ; Půtová, Barbora (vedoucí práce) ; Hoftichová, Petra (oponent)
Bakalářská práce se snaží objasnit úlohu kurátora současného umění v kontextu české umělecké scény. Za účelem dosažení tohoto záměru je postava kurátora zasazena do širšího rámce. Práce začíná popisem historických událostí, které vedli ke vzniku této profese a jež ovlivnily její vývoj do současné podoby. Klíčové je rozdělení kurátora na dva typy, kurátora jako zaměstnance výstavní, potažmo sbírkotvorné instituce a kurátora pracujícího nezávisle, které se odehrálo ve druhé polovině 20. století. Tento fakt je rozhodující pro určení přesné pracovní náplně kurátora. Této problematice a také popisu prostředí, ve kterém se kurátor v současnosti pohybuje, je věnována jedna z kapitol. Prostor je poskytnut také rozboru některých faktorů, lidských a technických, které práci kurátora přímo i nepřímo ovlivňují. Text je uzavřen kapitolou o možnostech vzdělávání se v oboru kurátorství, a to nejen na území České republiky, ale i v zahraničí. Klíčová slova: kurátor, současné české umění, zprostředkovatel, organizátor, manažer
|
|
|
Osobnost františkána Jana Bárty v totalitním režimu v Čechách
Drobková, Michaela ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Ventura, Václav (oponent)
Osobnost františkána Jana Bárty v totalitním režimu v Čechách Anotace Diplomová práce stručně popisuje život svatého Františka z Assisi. Dále se zabývá historií mužských františkánských řádů v Čechách a na Moravě. Stručně mapuje důležité události v průběhu několika staletí. Především se však zaměřuje na novodobé dějiny v období totalitního režimu v Čechách. Věnuje se osobě Jana Bárty, klíčové postavě českého františkánství a řeholního společenství v naší zemi, v době komunistické nadvlády. Uvádí důležité momenty ze života této významné osobnosti, jehož součástí je mnohaleté věznění, tvorba teologických děl, organizace života a studia bratří a sester, obnova řeholního společenství v domech rodinného typu a útrapy před jeho smrtí spojené se zdravotními obtížemi, které se prolínají s výslechy StB. Klíčová slova Františkán, kněz, řeholník, řeholní společenství, řidič, soudní proces, studium, organizátor, výslechy.
|
host ::
RSS.